Historie Strašnic
Název čtvrti zní poněkud strašidelně, ale když se podíváme na jeho původ, není to tak „strašné“. Název Strašnice, čili „ves lidí“ Strašnových, je od odvozen od osobního jména „Strašen“, což bylo velmi praktické jméno, neboť umožňovalo jeho nositeli odstrašovat zlé démony.
Hledat dnes stopy Strašnic jako původní vsi, je ještě těžší než u Vršovic. Zůstaly tu zachovány jen dva původní objekty, protože komunisté celou starou čtvrť s krásnými statky v 70. a 80. letech vandalsky zbourali a nahradili paneláky.
Ves se poprvé objevuje v písemnostech v roce 1185 a ve 14. století bychom tu nalezli dvě tvrze a tři dvory. O dvě století později přibyl poplužní dvůr, tři statky, tři chalupy, krčma a kovárna. V 18. století byla snaha získat více poddaných a tak byla v blízkosti vsi založena osada Nové Strašnice. Od té doby se původní ves začala nazývat Nové Strašnice a ze stejných pohnutek (více poddaných) se rozšířila až na 29 usedlostí. V roce 1908 sem byla zavedena elektrická dráha, což podnítilo další růst Strašnic a v 299 domech tak dosáhl počet obyvatel 4.000. Po připojení k Velké Praze v roce 1922 jako její XIII. čtvrtě, Staré i Nové Strašnice splynuly a čekal je rapidní rozvoj. V roce 1934 měly už 20.000 obyvatel. V době první republiky tu byla velká ruská komunita emigrantů před bolševiky. Československý stát je tehdy hojně podporoval, což jim umožnilo mít tady vlastní kostel, školy i gymnázium.
Strašnice z roku 1925
Jediná zachovalá usedlost, která vznikla na místě středověkého dvora, je Bečvářův statek ve Starostrašnické č.25/16, postavený roku 1830 v klasicistním stylu. Statek je patrový, se středním rizalitem vrcholícím trojúhelníkovým štítem. Fasádu má pozdně klasicistní a přízemní místnosti jsou zaklenuté. Za své jméno usedlost vděčí Tomáši Bečvářovi, který statek vlastnil od roku 1862. Za socialismu byl majetek rodiny Bečvářů včetně polností vyvlastněn a předán Státnímu statku Praha. Z dnešního pohledu se zdá statek vzhledem k okolí trochu utopený. Je to tím, že se původně nacházel pod hrází bývalého rybníka, který je dnes zasypán a v jeho prostoru se nachází areál volného času pro celou rodinu Gutovka s největší venkovní lezeckou stěnou ve střední Evropě.
Nejstarší strašnická škola, později magistrátní úřadovna, v níž teď sídlí policejní stanice, byla postavena na kopečku podle projektu E. Brabce v roce 1877 jako novorenesanční zámeček s věžičkou, takže by si ji někdo mohl snadno splést s radnicí. V budově, které se všeobecně říkalo „Zámeček“, už v roce 1950 sídlil SNB (Sbor Národní Bezpečnosti).
Pohled na staré Strašnice kolem roku 1927
Pohled na místo, kde jsou dnes sídliště Solidarita a Strašnice.
Skalka, sídliště Skalka, vilové Rybníčky, sídliště Rybníčky – sídliště Skalka se rozkládá východně od stanice metra Skalka, mezi ulicemi Na Padesátém a Přetlucká. Na jihu k němu přiléhá Jižní spojka, jejíž architektonicky zajímavý zavěšený most šikmo přecházející železniční trať a nákladové nádraží patří rovněž do Strašnic. Jižně od Průběžné ulice v oblasti Skalky je hasičská stanice, automobilové opravny, Akuma a další průmyslové objekty, jižně od jihozápadní části Přetlucké ulice nouzová kolonie domků (u ul. Dolínecké). Severně od stanice metra Skalka je moderní sídlo Českého statistického úřadu a hypermarket Tesco.